Význam zdobnosti vánoc v dobách minulých

V době staročeských Vánoc hrála důležitou roli i výzdoba chalup, která měla nejen estetický, ale i symbolický význam. Lidé si své příbytky zdobili větvičkami jehličnanů, hlavně smrků a jedlí, které symbolizovaly život a věčnou zeleň v temném zimním období. Do oken se věšely papírové ozdoby, sušené ovoce nebo perníčky, které vyráběli členové rodiny společně – často s vyřezávanými vzory srdcí, hvězd nebo křížků.

Významným prvkem byla také betlémská scéna – mnohdy ručně vyřezávaná, předávaná z generace na generaci. Chalupy provonělo sušené seno rozprostřené pod stůl jako připomínka narození Ježíše v chlévě. Na dveře se psala křídou písmena „K+M+B“ spolu s letopočtem – požehnání na ochranu domu, které mělo odehnat zlé síly.

Zdobení mělo hlubší význam než jen sváteční vzhled – bylo to propojení víry, tradice a přání dobrého roku. Chalupy se v tu dobu proměnily v útulná, tichá místa naplněná klidem, světlem svíček a vůní jehličí.